Zájem o veganství a rostlinnou stravu roste, říká výživový poradce Radek Látal

V tomto rozhovoru s Radkem Látalem, odborníkem na výživu a zdraví, jsme se bavili například o kampani „Žeru maso“ a nebezpečnosti některých průmyslově zpracovaných veganských potravin. Přišla řeč i na VeganFest a téma zdravé veganské váhy, o které bude Radek přednášet 12. března.

V nedávné době byla v médiích často rozebírána kampaň Agrární komory s názvem „Žeru maso“, kde byla zmíněna jakási nebezpečnost průmyslově zpracovaných veganských polotovarů. V popisu tvé přednášky pro letošní ročník VeganFestu zmiňuješ, že s rostoucí nabídkou zpracovaných veganských potravin začíná být problematické udržení zdravé váhy i v případě rostlinné stravy. Jak je to tedy s těmi vegan burgery, křidélky a tak dále? Máme se bát o své zdraví, nebo je to jen nafouklá bublina?

V prvé řadě je třeba podotknout, že na rozdíl od některých druhů masa, žádná rostlinná alternativa není na seznamu karcinogenních potravin světové zdravotnické organizace. Mezi rostlinnými alternativami existují lepší i horší, většina však je pro zdraví lepší, než jejich živočišné protějšky. Kampaň “Žeru maso” je podle mého názoru počin lobbistů z oblasti masného průmyslu a má za cíl vyvolat u spotřebitelů zmatek. Pokud si totiž člověk není jistý, která volba je zdravější nebo ekologičtější, nemá důvod měnit své zvyky. Stejně to kdysi dělal tabákový průmysl, když se snažil zamlžit negativní dopady kouření na zdraví. Cílem kampaně je prostě vyvolat zmatek a pochybnosti a proto je kampaň plná zavádějících až lživých tvrzení.

Když se bavíme o zpracovaných potravinách a jejich účinku na zdraví a váhu, mám namysli především potraviny s vysokým obsahem rafinované mouky a přidaného cukru či tuku. Vše od zmrzliny a koláčů, přes mraženou pizzu a fast food, až po snídaňové cereálie a bonbóny. Nejde teda o nic nového pro běžně se stravující, veganských možností mezi těmito potravinami však ještě donedávna mnoho k dispozici nebylo. No a protože právě nástup dostupných vysokokalorických potravin způsobil nárůst hmotnosti u mainstreamové populace, je pravděpodobné, že vegani postupně začnou ve váze ty běžně se stravující dohánět. Mluvím teď samozřejmě o populačních průměrech, pro jednotlivce to platit může a nemusí a právě o tom je moje přednáška.

Když jsme spolu řešili tvou přednášku na VeganFest, bavili jsme se i o tom, že bychom nechtěli, aby vyzněla tak, že mít zdravou váhu znamená, lidově řečeno, být „hubený“, nebo mít „sixpack“ a podobně. Myslím, že i z toho pak mohou vznikat podněty k různým poruchám příjmu potravy. Může mít tedy člověk, který se stravuje vegansky, zdravou váhu i přesto, že nebude vypadat jako model/ka z přehlídky?

Naše společnost je plná kontrastů. Na jedné straně je tu fitness komunita, reprezentující tu ultimátně štíhlou stranu spektra a na druhé straně fakt, že většina dospělých Čechů trpí nadváhou či obezitou, které mají závažné zdravotní následky. Člověk se zdravou váhou tak paradoxně může ze svého okolí slyšet, že by “měl něco sníst” a zároveň se při pohledu do zrcadla cítit méněcenný proto, že nevypadá tak, jako dokonalí nadlidé z instagramu. Objektivní sebehodnocení je proto jedna z věcí, které se budeme v přednášce věnovat.

Vegansky se stravující člověk může mít jakoukoliv váhu či postavu, vše záleží od jeho individuální stravy. Moje přednáška se zaměřuje na to, jak si udržet zdravou váhu pro dlouhodobé zdraví.

V rámci VeganFestu chceme, aby se všichni přednášející stravovali rostlinně. A v  případě přednášek o výživě také to, aby jejich autor/ka opravdu vycházel/a z vědy a přednášky byly objektivní. Na druhou stranu, občas mě napadá, že tento náš požadavek, který samozřejmě vychází z etiky, může snižovat důvěryhodnost festivalu. Především v očích těch, kteří se (zatím) stravují konvenčně. Stává se ti někdy, jako etickému veganovi, že někdo shazuje tvoje poznatky v oblasti rostlinné stravy a považuje je za neobjektivní? Z pohledu běžně se stravujícího člověka by takový přístup asi dával smysl. Jak bys na takové nařčení reagoval?

Každý člověk má svoje různá přesvědčení, postoje a preference, které se odrážejí v jeho volbách a chování. Pokud si člověk tyto věci uvědomuje, je transparentní vůči ostatním a říká pravdu, není důvod proč bychom nemohli vést konstruktivní diskusi. Návštěvníci veganfestu vědí, že jdou na veganský festival, transparentnost tu tedy je. I přednášející vědí, že jsou vegani a jde tedy jen o to, držet se objektivních faktů a v tom jim nic nebrání.

Pokud se budeme například bavit o zdrojích železa, je na místě zmínit, že červené maso obsahuje velké množství dobře dostupného železa, stejně jako to, že se podle Světové zdravotnické organizace řadí mezi potenciální karcinogeny. Obě informace jsou stejně relevantní a neměl by s nimi mít problém žádný odborník, ať už je to vegan a nebo člověk, který má rád hovězí steaky.

Moje přednáška je také specificky o veganské stravě pro zdravou hmotnost a maso tedy už z principu nezahrnuje. Přesto není jen pro stoprocentní vegany, klíčové principy totiž pomůžou k udržení či získání zdravé hmotnosti každému.

Výživovým poradenstvím se zabýváš už několik let. Vnímáš větší zájem o rostlinnou stravu,  například i v růstu tvé klientely? S jakými otázkami se na tebe klienti nejčastěji obrací? 

Subjektivně se mi zdá, že zájem o veganství a rostlinnou stravu roste. Můj pohled ale může je do jisté míry zkreslený, protože se v této oblasti pohybuju. V minulosti jsem s klienty řešil široké spektrum témat, od vyvážené veganské stravy, přes řešení podváhy a veganskou výživu dětí, až po hubnutí. Tento široký záběr je sice profesionálně zajímavý, ale neumožňoval mi se jednotlivým tématům věnovat tak do hloubky, jak bych si přál. Aktuálně se proto začínám specializovat právě na oblast redukce tělesné hmotnosti s pomocí  Whole Food Plant-based Diet (stravy, založené na celistvých rostlinných potravinách) které se věnuje i můj výzkum.

Jde o velmi specifický způsob stravování bez kompromisů, který vylučuje všechno, co může našemu zdraví škodit a zároveň zahrnuje ty objektivně nejzdravější potraviny. Naše společnost je velmi nezdravá a jednou z hlavních příčin je jídlo. Více než polovina Čechů a Slováků dnes bohužel umírá předčasně na onemocnění, kterým dokážeme předejít nebo je i vyléčit jen tím, že změníme to, co jíme.

Mluvíš o tvém výzkumu v rámci celistvé rostlinné stravy a redukce tělesné hmotnosti. Můžeš nám prosím více přiblížit, co jsi zjistil?

Díky dřívějším výzkumům už víme, že s pomocí Whole Food Plant-based Diet je možné zhubnout, předcházet infarktu a mrtvici, snižovat riziko rakoviny a dokonce i zvrátit cukrovku 2. typu. Něco takového se zatím nepodařilo žádným jiným způsobem stravování, terapií ani lékem. Spolu s tím má tento způsob stravování výrazně nižší uhlíkovou stopu, protože ze své podstaty vylučuje i potraviny živočišného původu. Jde tedy o ten objektivně nejzdravější způsob stravování, který navíc přispívá k řešení klimatické krize a logicky se tak nabízí otázka, proč se tak nestravujeme všichni. Změnit stravu zkrátka není vůbec jednoduché. To co jíme je součástí našich zvyků, kultury a dokonce i identity, učit se nové recepty je časově i mentálně náročné a navíc žijeme v extrémně nezdravém potravinovém prostředí. Do toho přidejme miliardy vynaložené na reklamy na nezdravé potraviny, společenský tlak na konformitu a dezinformace o tom, co je skutečně zdravé…

Změnit stravu správným směrem tak není vůbec lehké a právě na to se zaměřuje můj výzkum. V USA se pro změnu stravy k Whole Food Plant-based Diet osvědčily skupinové komunitní programy, které nejen učí lidi se stravovat tímto způsobem, ale zároveň mají i společenský aspekt. Právě “nebýt na to sám” a mít komunitu, která člověka v jeho změně podporuje, je velmi důležité. No a protože jsem si téma výzkumu volil v čase hlubokého lock downu, připravuju online obdobu těchto úspěšných programů. Díky tomu budu moct výsledky porovnat a zároveň program zpřístupním tady v Česku a na Slovensku širokému publiku.

To zní jako skvělá práce. Můžeš prozradit, kdy zhruba ten online program spustíš? A stojíš za ním pouze ty, nebo jsi s někým spolupracoval?

Aktuálně připravuju nové jídelníčky a podklady, které budu nejprve testovat při individuálním poradenství a pilotní skupinový program spustím na podzim tohoto roku. Program je můj vlastní a bude do budoucna tvořit hlavní náplň mé činnosti. Tím, že je program součástí výzkumu a mojí disertace, musí projít několika schvalovacími procesy – nejprve na Ústavu výživy a genomiky mojí univerzity a potom taky u etické komise. To pro mě znamená sice víc práce, ale díky tomu jsem měl už několikrát příležitost sdílet vědecky podložené informace o rostlinné stravě s docenty a profesory z univerzity, a to je k nezaplacení.

Tak to ti držím palce, vypadá to jako poměrně velká věc!

Na závěr ještě čtenářům připomenu, že tě uvidí 12. března, tedy první VeganFestovou neděli, v brněnském divadle Husa na provázku. Můžeš prosím shrnout, komu je vlastně tvoje přednáška určena a proč by na ni měli lidé přijít?

Přednáška je pro vegany i nevegany, kteří se chtějí naučit, jak si snadno udržet zdravou hmotnost s pomocí rostlinné stravy a zároveň zjistit, jaký obrovský význam má strava pro jejich zdraví. 

Díky, Jakube, těším se na VeganFestu 🙂

Ptal se Jakub Maceja

Korektura: Lukáš Novosad