Výživový poradce Radek Látal: Veganství je předzvěstí celospolečenské změny

Výživový poradce Radek Látal: Veganství je předzvěstí celospolečenské změny

15. února 2020

Počet veganů roste a to především díky mladé generaci, která chce k veganství vést i své děti. Tato myšlenka se zatím setkává s odporem u zdravotnických a výživových odborníků, především kvůli riziku nedostatku některých živin, no veganské děti tu jsou a přibývá jich. Namísto odrazování je proto důležité poskytnout rodičům potřebné praktické informace, založené na současných vědeckých poznatcích. Vědecky podložené informace o tom, jak na veganství u dětí, vám přinese Bc. Radek Látal, DiS., Veganský výživový odborník, aktivista a bloger.
Výživa a její vliv na zdraví člověka jsou jeho vášní a koníčkem. Vystudoval obor Výživa lidí na Slovenskej poľnohospodárskej univerzite a je držitelem zahraničního certifikátu Plant-based nutrition. Věnuje se osvětě o zdravotních přínosech rostlinné stravy na civilizační onemocnění a o tom, jak se správně vegansky stravovat.

 

Ahoj Radku, v první řadě ti chci poděkovat za rozhovor a rovnou se zeptám: Z jaké pozice budeš přednášet na VeganFestu? Jaké jsou tvé zkušenosti, vzdělání a proč by na tvoji přednášku měl přijít konvenčně se stravující člověk?

Ahoj Jakube, já děkuji za pozvání. Veganství bylo v minulosti širokou a odbornou veřejností vnímané jako něco sezónního. Trend, který mladí lidé vždy vyzkouší a potom se vrátí zpět k běžné stravě a s tím tento trend i zanikne. To se však nenaplnilo, počet veganů roste, a to především v mladé generaci, která chce mít děti a vychovávat je v souladu se svými hodnotami. Tito mladí rodiče dnes narážejí na předsudky veřejnosti i lékařů a ocitají se tak často v situaci, kdy buď veganství před lékaři zatajují, nebo jsou od něj odrazováni. V obou případech tak nezískávají potřebné informace. Ovšem veganství je předzvěstí celospolečenské změny našeho stravování, stimulované především změnou klimatu, na níž má živočišná výroba nezanedbatelný podíl. Je proto důležité změnit náš přístup k veganství i v otázce dětí a místo odrazování rodičů se snažit jim poskytnout potřebné informace a podporu, které nutně potřebují. 

Sám jsem veganem přes šest let a tyto roky jsem zasvětil studiu veganské výživy, jejích přínosů a rizik pro zdraví člověka. V rámci svého univerzitního studia výživy lidí jsem se sám často setkával s předsudky vůči veganské stravě, zejména při tvorbě a obhajobě mé bakalářské práce s názvem Analýza výživových rizik veganského stravování. Byl to právě dialog a objektivní pohled na veganství, jeho přínosy a rizika, které mi pomohly přimět i řadu odborníků k přehodnocení jejich názoru na veganskou stravu. Jako výživový poradce a vegan se setkávám s klienty, kteří vedou své děti k veganství, a neumím si představit zodpovědnější rodiče. Tito lidé mají zdraví svých dětí na prvním místě, stejně jako každý správný rodič. Jenže na rozdíl od rodičů běžně se stravujících dětí jim současná společnost odepírá potřebné informace a podporu a to musíme změnit.

 

 

To zní skvěle! Teď se na to podíváme filosoficky. Spousta konvenčně stravujících se lidí schvaluje veganství u dospělých, ale děti by se podle nich měly rozhodnout samy, až budou větší. Jak se na to díváš ty? Rozhoduje rodič o stravování svého dítěte, nebo by se stravování dítěte mělo podřídit názoru většinové společnosti?

O výživě dítěte vždy rozhoduje rodič, který je potom také za zdravý vývoj dítěte odpovědný podle zákona, bez ohledu na osobní filozofii, náboženství či nevědomost. V ideálním světě by strava dítěte byla přesně daná a vždy dokonalá, ale tak tomu dnes zdaleka není. Ještě v první polovině minulého století byla úmrtnost dětí v Evropě velmi vysoká a jednou z příčin byla i nedostatečná a často jednostranná výživa dětí či matek. Dnes už se o nedostatek energie či bílkovin obávat nemusíme, přišly ale nové výzvy v podobě dětské obezity, rakoviny a cukrovky 2. typu, které byly v minulosti u dětí prakticky neznámé. Spolu s tím se objevuje také skrytá podvýživa, protože energeticky bohaté potraviny s vysokým obsahem cukru, bílé mouky a přidaného tuku neposkytují potřebné vitamíny a minerální látky. Děti jsou dokonce běžne vystavovány i prokazatelně karcinogenním potravinám, jako jsou párky, šunka či grilované maso. Dnešní společnost si jen pomalu uvědomuje bolestnou skutečnost, že dítě s nadváhou má statisticky velmi vysokou pravděpodobnost obezity v dospělosti, s čímž přicházejí další celoživotní zdravotní komplikace. I přesto, že víme, že některé potraviny nejsou zdravé a k těmto problémům prokazatelně přispívají, jsou stále i u dětí tolerovány.

Výživu je vždy třeba brát vážně a uvědomovat si potenciální rizika, která přináší. Zejména u dětí je potom důležité dbát na to, aby strava poskytovala vše potřebné a zároveň nepoškozovala zdraví. Současná společnost nemá optimální recept na zdravou výživu a každý rodič by měl vyhledávat ověřené informace z důvěryhodných zdrojů, aby poskytl svému dítěti takovou výživu, jakou potřebuje. Národní a nadnárodní lékařské a výživové organizace, lékaři a odborníci na výživu jsou právě těmi, kdo mají tyto informace poskytovat.

 

Mluvíš o lékařských a výživových organizacích. Vím, že jsi součástí Slovenské veganské společnosti. Jste s těmito organizacemi v kontaktu? Probíhá nějaká spolupráce?

Jako Slovenská veganská společnost máme za cíl právě tyto potřebné informace šířit. Proto jsme například vydali brožuru se základy správného sestavení veganské stravy pro děti a těhotné a kojící ženy, stejně tak jako další informační materiály o zdravé veganské stravě pro dospělé. Ty jsou dostupné volně ke stažení na stránkách Slovenské veganské společnosti. Aktuálně jsme také publikovali obsáhlý a pečlivě ozdrojovaný dokument o zdravotních přínosech veganské stravy, který má za cíl nejen propagovat zdravotní přínosy veganské stravy, ale také oddělit zrno od plev, co se týká faktů a mýtů v této oblasti. Tyto informace nejsou určeny jen veřejnosti, ale také odborníkům, lékařům a výživovým poradcům, kterým materiály umožní s veganskými pacienty a klienty efektivně pracovat. 

K nějakému oficiálnímu uznání veganské stravy úřady, tak jako například v USA, však máme ještě daleko a o to více u dětí. Zatím se tedy naše činnost zaměřuje především na poskytování informací, třeba i s pomocí přednášek, jako bude ta na VeganFestu.

 

Mluvil jsi o mýtech. Jaké jsou nejčastější mýty mezi vegany? Vím, že mnoho lidí odmítá například doplňovat vitamín B12. 

To je jeden z nich, ve skutečnosti však v této oblasti vidím naopak poměrně významné zlepšení, které přičítám právě činnosti neziskových organizací i progresivních jednotlivců. Sám o nutnosti doplňování vitamínu B12 mluvím a píši ve všech svých článcích a videích už několik let. V minulosti byla suplementace vitamínu B12 ve veganské komunitě vnímána jako přiznání, že veganství je nepřirozené. To se ale podařilo změnit a dnes už si lidé doplňování vitamínu B12 spojují se zodpovědným a udržitelným veganstvím. Typickým mýtem, který naopak vidím u běžně se stravujících lidí a dokonce i u odborníků, je, že rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné a je třeba je různě kombinovat. Tento mýtus se stále ještě opakuje také v některé lékařské a výživové literatuře, kde podezírám autory, že jej ani neprověřují a jednoduše opisují ze starších prací. Rostlinné bílkoviny mají odlišnou skladbu aminokyselin, tedy základních stavebních kamenů bílkovin, ale bez výjimky každá rostlinná bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, jen v odlišných množstvích a poměrech. Náš organismus nemá potřebu přijímat bílkoviny v optimálních poměrech v každém jídle a úplně stačí, když je naše strava založená primárně na celistvých rostlinných potravinách a energeticky dostatečná. V takovém případě je prakticky vyloučené, abychom měli nedostatek bílkovin.

 

 

Píšeš o úspěších veganských neziskovek a jednotlivců. Jak se podle tebe bude vyvíjet veganství v budoucnosti? Přijdou další úspěchy? 

Věřím, že ano. U nás, v Česku a na Slovensku, se to tak ještě zdát nemusí, a proto chápu, že někteří lidé mohou být skeptičtí. Ale tím, že sleduji vývoj veganství dlouhodobě a nejen u nás, ale i za našimi hranicemi, vidím významný posun směrem k veganství a tento postup se zrychluje. Důvodů, proč je tomu tak a proč se tyto změny dějí právě teď, je několik. Veganství je tu už velmi dlouho, oficiálně od roku 1944. Až donedávna se veganství opíralo pouze o etickou myšlenku a chyběla mu platforma. Až teprve v posledních letech se stalo několik zásadních věcí, které tuto myšlenku dostaly na zrychlující trajektorii. Nezávisle na veganství vzniklo hnutí plant-based, které dostalo na stranu veganů řadu vědců, lékařů a odborníků na výživu, s podloženými informacemi o významných zdravotních přínosech rostlinného stravování. S narůstajícími obavami z globálního oteplování se začalo také poukazovat na obrovskou ekologickou stopu živočišné výroby a potenciál rostlinného stravování bojovat s klimatickou změnou. A nakonec také vznikly sociální sítě, které pomohly etickým, zdravotním a environmentálním přínosům veganství se rychle šířit. Veganství jednoduše dává obrovský smysl v tolika oblastech, že jej společnost už nemůže ignorovat. Lidé začínají rostlinné stravování vnímat jako společensky odpovědnější způsob stravování. A i když většinová společnost nepřechází na veganství, mění své spotřebitelské chování a přináší ekonomickou sílu, která tyto změny urychluje. Pro všechny tyto důvody věřím, že v průběhu následujících deseti až dvaceti let uvidíme významné celospolečenské změny směrem k veganství, a pokud nedojde k nepředvídatelným událostem, které by zpomalily vývoj naší civilizace, určitě se veganského světa dočkáme.

 

Když už mluvíš o sociálních sítích, nemůžu nezmínit, že ses i ty sám dal na dráhu youtubera. Jaké sklízíš úspěchy? Jsi spokojený se sledovaností a ohlasem? 

Mým cílem je především rozšiřování povědomí o zdravotních přínosech správně sestavené veganské stravy a o tom, jak se správně vegansky stravovat. Youtube je jen jednou z cest, kterými informace šířím. Dalšími jsou příspěvky na sociálních médiích, články pro vlastní i cizí weby, spolupráce na aktivitách Slovenské veganské společnosti a samozřejmě přednášky pro veřejnost a osobní poradenství. Za youtubera bych se proto úplně neoznačil, i když je to forma, která je navenek zřejmě vidět nejvíc. Ohlas je s ohledem na kvalitu odpovídající, nejtěžší je vždy najít správné aktuální téma, které mi umožní prezentovat divákům podstatné informace a je zároveň dostatečně zajímavé, aby mělo sledovanost. Do budoucna chci postupně kvalitu videí zvyšovat, aby se dostaly k více lidem.

 

Zaujalo mě, že v rozhovoru, jenž jsi dělal s MUDr. Hurychem, který mimo jiné také vystoupí na VeganFestu, jsi mluvil česky. Přijde mi, že spousta mladších lidí už češtinu nebo naopak slovenštinu příliš neovládá. I v tomto rozhovoru vlastně mluvíš česky. Co tě k tomu vede? Jak to, že sis češtinu ještě zachoval? Bude i tvá přednáška česky?

Čeština je můj rodný jazyk a stále ještě ji ovládám lépe než slovenštinu, i když už se to vyrovnává. Původem jsem z jižní Moravy, a dokonce kousek od Brna – z Vyškova. Na Slovensko jsem se přestěhoval za studiem před necelými pěti lety a za tu dobu už se moje slovenština výrazně zlepšila, byť občas se mi ještě stává, že se tu a tam přeřeknu. Ve slovenštině jsem měl od začátku výhodu, maminka je původem Slovenka, a proto jsem byl se slovenštinou v kontaktu od dětství. Dnešní česká mladá generace už tolik kontaktu se slovenštinou nemá, ale i tak mají moje videa poměrně výraznou část sledovanosti z Česka. Porozumění je tedy zřejmě stále dobré. Používání více jazyků je také dobrým tréninkem pro mozek, prokazatelně pomáhá zpomalit jeho stárnutí. Osobně si tedy češtinu stále rád procvičuji a používám, ale i tak doufám, že před publikováním někdo udělá gramatickou korekturu mých odpovědí. 🙂

 

Tímto ti, Radku, děkuji za rozhovor a pro čtenáře dodám, že tvoji přednášku uvidí druhou VeganFestovou sobotu ve 14:00. Závěrečná slova nechám na tobě.

Děkuji za rozhovor a těším se na všechny na VeganFestu.

Share