Onemocnění prasat a jejich hrozby
Podle studie vydané v lednu 2020 státní univerzitou Iowa a Canadian Partners mohou být prasata infikována koronavirem SARS-CoV-2. Zároveň zjistili, že koronavirus je infekční u více druhů zvířat. Přestože potenciální riziko přenosu na člověka není stále známo, zcela se nevylučuje kvůli těsnému vztahu člověka a prasete, které je na tento koronavirus údajně citlivější. A právě chov prasat často ovlivňuje veřejné zdraví. [1]
Nicméně další výzkum z října 2020 z univerzity v Severní Karolíně v Chapel Hill naznačuje, že nový kmen koronaviru u prasat se může rozšířit i na člověka. Jedná se o kmen SADS-CoV, známý jako koronavirus syndromu akutního průjmu prasat. [2]
Tento koronavirus se původně našel v netopýrech, kteří infikovali prasečí farmy v Číně, a to již v roce 2016. Riziko přenosu na člověka bylo zjištěno laboratorními testy, při kterých bylo zjištěno, že se tento kmen úspěšně replikuje v lidských jaterních a střevních buňkách, tak v buňkách dýchacích cest.
SADS-CoV je sice ve stejné rodině virů jako „betacoronavirus” SARS-CoV-2, který u lidí způsobuje respirační onemocnění COVID-19, ale vyznačuje se jinými příznaky. SADS-CoV je „alfakoronavirus”, který u prasat způsobuje gastrointestinální onemocnění. Virus způsobuje silný průjem a zvracení a je zvláště smrtelný pro mladá selata. SADS-CoV nebyl nalezen u člověka. Nicméně současná pandemie nám připomíná, že některé kmeny koronavirů se mohou po čase adaptovat a přenést na člověka.
Ralph Baric, profesor epidemiologie na UNC-Chapel Hill Gillings School of Global Public Health, upozorňuje na možné nebezpečí „alfakoronavirů”, jelikož mají potenciál se rychle šířit i mezi různými druhy.
Český chov
Laboratoř Baric ve spolupráci s výzkumnou specialistkou a studentkou UNC-Chapel Hill Caitlin Edwards vydala studii, která naznačuje možnou náchylnost k přenosu SADS-CoV na člověka.
Bylo zjištěno, že široká škála savčích buněk, včetně primárních lidských plicních a střevních buněk, je náchylná k infekci. Podle Edwards vykazuje SADS-CoV vyšší rychlost růstu ve střevních lidských buňkách, na rozdíl od SARS-CoV-2, který primárně infikuje plicní buňky. Jako možnou metodu léčby této infekce by podle zjištění Edwards a kolegů*yň mohl být širokospektrální antivirový remdesivir.
SADS-CoV by mohl představovat hrozbu pro americkou ekonomiku, která byla v roce 2019 na třetím místě v produkci vepřového masa. V České republice byla spotřeba masa v roce 2018 až 82,4 kg na osobu za rok.
Přitom bylo zjištěno, že různá onemocnění prasat způsobují především špatné životní podmínky. Toto zjištění prozkoumala například anglická studie od Royal Veterinary College zkoumající 147 prasečích farem. Cílem studie bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují syndrom multisystémového chřadnutí selat po odstavu (PMWS). PMWS se vyskytuje u prasat těsně po odstavu a má přibližně 30% úmrtnost a je zapříčiněna především životním prostředím prasat. PMWS se pravděpodobně méně vyskytuje na farmách s „čistým a obohaceným prostředím“, které poskytují více prostoru a možnost výběhu. [3]
Český chov
Dalším onemocněním u domácích a divokých prasat je africký prasečí mor (AMP) vyznačující se vysokou smrtností, na něž neexistuje vakcína.
Pandemie viru H1N1, tzv. mexické prasečí chřipky z roku 2009 a 2010, si vyžádala na 284 500 obětí. Pandemie byla sice překonána, ale tento virus neustále cirkuluje jako sezónní chřipka a každoročně způsobuje nemoci, hospitalizace a úmrtí po celém světě.
Nevyhovující hygienické podmínky, malé prostory a stres jsou úrodnou půdou pro stále nové zoonózy (nemoci zvířat přenosné na člověka) a další viry. Možná je čas se od živočišného průmyslu odklonit.
Překlad: Kristýna Dobšínská
Korektura: Maya Skalová
Volně přeloženo z:
[1] https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/27/1/20-3399_article
[2] https://www.sciencedaily.com/releases/2020/10/201014082754.htm
[3] https://faunalytics.org/new-research-suggests-why-some-farms-develop-devastating-pig-disease/.
Zvažte prosím podporu aktivit Kolektivu pro zvířata: https://www.darujme.cz/organizace/1200339