ROZHOVOR: Jak práce na jatkách mění psychiku a vede k násilí

ROZHOVOR: Jak práce na jatkách mění psychiku a vede k násilí

12. března 2024

BiankaAhoj Bianko, na VeganFestu budeš mít přednášku o tom, jaké psychické dopady mají velkochovy a jatka na jejich pracovníky. Jak si se k tomuto tématu dostala? Přijde mi, že hodně veganů z principu nesnáší tyto zaměstnance. Nejdeš proti proudu? 

Ahoj Kubo,  prvotním momentem nejspíš byly dokumenty a záběry z jatek (dokument Svědectví, Dominion), kde bylo zachyceno nevhodné a násilné chování vůči zvířatům na jatkách. Tehdy jsem se nad tím dost zamýšlela, proč se tak ti lidé chovají, co asi prožívají za emoce a jakou to může mít spojitost s přenášením agrese na lidi. 

Začala jsem hledat studie, které se zabývaly psychickým prožíváním pracovníků na jatkách a zahrnula je do své seminární práce o psychologii karnismu. Navíc se zajímám o krimi případy a tato tematika s tím má nemalou souvislost. 

Dalšími důvodem, proč jsem se víc obula do těchto témat byla touha pochopit jejich přemýšlení, jaký vliv má toto zaměstnání na jejich život. Tím, že pracují v tomto průmyslu z nich automaticky nedělá zlé lidi, častokrát se k tomuto zaměstnání dostanou kvůli tíživé situaci (nemluvě o tom, že je to práce, která nevyžaduje speciální vzdělání). O to více je důležité šířit povědomí o (nejen) psychickém zdraví těchto pracovníků, protože podporováním živočišného průmyslu se přispívá k horšímu well-beingu pracovníků, zabíjení zvířat a ekologickým ztrátám. 

 Zaujalo mě spojení kriminálních případů a pracovníků jatek. Je tam nějaké propojení?

K určitému propojení tam dochází. Vzhledem k psychické a často i fyzické náročnosti tohoto zaměstnání (ať už přímo na jatkách, v bourárně či přímo zpracovávání masa ze zvířat) není výjimkou například různé zranění. A psychická újma pramenící z tlaku a podvědomé snahy potlačení nepříjemných pocitů ze zabíjení zvířat se může přenést i do dalších sfér člověka, tj. mimo jeho práci. Pokud má člověk dlouhodobě takové zaměstnání, může to vést k patologickému chování, jako je agrese, která může vyeskalovat až v kriminální násilné činy na lidech. Existují případy vražd, kdy k těmto zločinům měli lidé nakročeno pravděpodobně kvůli jejich zaměstnání na jatkách, např. z roku 2022 případ dvou kolegů I-V. Boboc (22) a J-B. Chers (46), kteří brutálně mučili a zavraždili dva muže. 

Je tedy pravděpodobnější spáchání kriminálního zločinu, pokud má na něj člověk již existující podmínky a prostředí, jelikož se kvůli tomu může snadněji emočně otupit. 

Vím o člověku, který byl ve vězení a s ostatními vězni musel chodit do práce. Jezdili pracovat do Vodňanského kuřete. Práce na jatkách asi nebude ideální práce k nápravě člověka, že?

Práce na jatkách je psychicky i fyzicky náročná práce a osobně si nemyslím, že by tato práce byla adekvátní pro vězně. Představují pro tento průmysl poměrně levnou pracovní sílu a jsou omezení ve výběru svého zaměstnání ve výkonu trestu. 

V metaanalýze 14 studií (Slade & Alleyne, 2021) zkoumali převážně psychické zdraví pracovníků jatek z různých států světa a mj. zde byla nalezena souvislost mezi prací na jatkách a zvýšenou mírou kriminality, tudíž práce na jatkách může spíš působit kontraproduktivně.

Jaké jsou podle tvých zjištění hlavní faktory, které vedou k psychickému vyčerpání a trauma u těchto pracovníků?

Mezi hlavní faktory, které mohou v této práci vést k psychickému vyčerpání, bychom mohli zařadit samotnou náročnost zaměstnání. Je nutné mít speciální vybavení, umět zacházet s ostrými noži, elektrickým poháněčem, jatečnou pistolí a dalšími přístroji, které jsou v tomto zaměstnání nezbytné. Vyžaduje to značnou pozornost. Důležité je také dbát na svou bezpečnost, jelikož zde hrozí riziko poranění. Dalším faktorem může být také pracovní nátlak, zaměstnanci jatek musí často zabít i několik desítek až stovek zvířat za den v závislosti na druhu. Takový kontakt se smrtí mnoha tvorů může zpočátku u těchto pracovníků vyvolat znepokojení až odpor, časem však nastává emoční otupění a zautomatizování práce. 

Přijde mi, že to co popisuješ může nastat i v běžné práci někde u pásu. V čem je tedy rozdíl pro daného pracovníka oproti balení komponentů na pásu?

Práce jako taková na jatkách může zprvu vypadat monotónně, obdobně jako práce u výrobního pásu. Hlavním rozdílem je však to, že na jatkách se manipuluje s živým zvířetem, tudíž je nutné mít patřičnou výdrž a sílu při jejich porážení. Zvířata se na jatkách většinou bojí, jsou zmatená, dokáží vycítit nebezpečí, kterému nemohou utéct. Takto frustrovaná zvířata pak s pracovníkem nespolupracují a může být těžší je zabít, pokud možno co nejméně bolestivě. Během zabíjení pak zůstává na podlaze značné množství krve, zvířata mohou při zabíjení i křičet, což se s pracovním prostředím u pásu již tolik srovnávat nedá. 

Když se posuneme od tohoto tématu, tak bych rád zmínil, že na VeganFestu budeš mít kromě této přednášky i jeden workshop. Můžeš o něm něco říct?

Jasně, workshop se bude týkat kognitivních obran, konkrétně obranných mechanismů ega, kde si stručně nastíníme, co to ty obranné mechanismy jsou, kdo na ně přišel, ale také jakou mají funkci v našem životě. Každý člověk má kognitivní obrany, používá je však v různém kontextu a situaci. V rámci jedné hodinky workshopu se seznámíme s několika základními mechanismy a naučíme se je rozeznávat i na konkrétních příkladech v komunikaci. Zájemci si teda osvojí základní poznatky o obranných mechanismech, díky nimž se budou moct snáze orientovat v těchto tématech i v běžném životě (nejen) v rámci veganství. 

Bianko, děkuju ti za rozhovor a jen připomenu, že samotný workshop bude 16. 3. v Co.Labs a přednáška 24. 3. v Café Práh. Více o programu festivalu zde.

Share