MUDr. Hurych: Veganství propaguji jako udržitelný životní styl

MUDr. Hurych: Veganství propaguji jako udržitelný životní styl

8. března 2020

Veganská strava muže být uchopena různými směry. V ideálním případě se jedná o jídelníček založený na skutečných potravinách zahrnující nejen zeleninu a ovoce, ale i zejména celé spektrum luštěnin, celozrnných obilovin, semínek a ořechů. V tom horším, a bohužel ne ojedinělém, případě se jedná o restriktivní dietu, která vyřadí maso, vejce a mléčné výrobky bez adekvátní náhrady. Pro zvířata i přírodu výhra, pro vás již nikoliv. Jak veganské stravování uchopit správně, kde se mohou vyskytnout problémy, a proti kterým zabijákům dnešní doby vám poskytne ochranu si budete moci popovidat s MUDr. Jakubem Hurychem. MUDr. Hurych je lékař na Ústavu lékařské mikrobiologie 2.LF UK a FN v Motole, hrdý vegan a nadšený maratonský běžec. Přednáška MUDr. Hurycha se bude konat 14. 3. ve 14:00. Tato přednáška je zdarma, stejně jako celý festival.

 

 

 

Ahoj Jakube, dříve než se začnu ptát více detailně, můžeš čtenářům přiblížit kdo jsi, co děláš za práci a čemu se rád věnuješ?

Zdravím všechny. 

Jsem začínající lékař a postgraduální student na Ústavu lékařské mikrobiologie 2.LF UK v Praze. V současné době se hlavně učím laboratorním technikám pro účely výzkumu střevního mikrobiomu.  

Rád se učím nové věci, a tak se stále vzdělávám nejen v oblasti mikrobiomu, ale i výživy a jejího vlivu na zdraví a sportovní výkon. Všechny nově nabyté poznatky pak rád zkouším sám na sobě. Rád experimentuji i v kuchyni, ale raději než vlastní výtvory jím to, co vaří ten nejlepší kuchař v mém okolí –  má přítelkyně Eliška. Naštěstí je mým dalším velkým koníčkem i běhání na dlouhých tratích, takže si můžu (a často i musím) bez výčitek dopřávat velké porce úžasných pokrmů z kuchyně mé milované. 

 

První věc, co by mě od tebe jako od odborníka zajímala, je, proč je většina lékařů vůči veganství skeptická až velice negativní, a ty ne? Naopak jsi sám vegan a ještě veganství propaguješ.

Je to zřejmě proto, že se ve svých ambulancích setkávají jen s těmi extrémními případy, tedy lidmi, kteří se ze dne na den stanou vegany a jejich strava je pouze restriktivní – tedy vyřadí polovinu toho, co jedli a nic jiného nezařadí. Jejich strava se tak může skládat jen z rohlíků, marmelády, samotné zeleniny, a brambor. A to rozhodně není zdravá strava. Chybí jim celá řada makro a mikroživin a je jen otázka času, kdy se to na nich projeví. Největším problémem pak mohou být děti a těhotné ženy, které nesuplementují B12 a tím mohou výrazně negativně ovlivnit psychomotorický vývoj dítěte. Děti navíc potřebují více kaloricky denzních potravin jako třeba ořechová másla či tahini – mají mnohem vyšší energetický výdej, který jen zelenina a ovoce nepokryjí. Dalším důvodem je to, jak na rostlinnou stravu nahlíží – vidí to jen jako restrikci živin, což ale není pravda, Faktem je, že většina lidí jí dnes minimum luštěnin, ořechů a semínek a zelenina je sprosté slovo. Tyhle suroviny jsou ale základem té správně uchopené rostlinné stravy, takže k této skepsi by neměl být důvod. Naopak by lidé, kteří do toho chtějí jít, měli dostat radu, jak na to. To se jim ale často nedostane, protože většina absoloventů medicíny má tristní vzdělání o výživě. Není to jejich chyba, chyba je ve vzdělávacím systému, který se na toto téma téměř nezaměřuje a bere ho pouze okrajově. 

Veganství propaguji jako udržitelný životní styl, díky kterému nemusí trpět žádná živá bytost. Pokud se navíc správně uchopí i po výživově stránce, je i plnohodnotným způsobem stravování, které poskytuje i celou řadu benefitů. 

Vím, že jsi součástí České veganské společnosti. Soustředíte se i na to, aby se v tomto směru systém vzdělávání inovoval? Pokud ano, jaké jsou reakce?

ČVS  je spíš základna pro vegany v ČR. Místo, kam se s důvěrou mohou obrátit na důvěryhodné informace – v tom jim spolu s dalšími kolegy v tzv. zdravotnickém týmu pomáháme. Cílem ČVS je zlepšovat a usnadňovat život těm lidem, kteří z různých důvodů chtějí snížit svoji spotřebu živočišných produktů nebo je úplně vyloučit . Dlouhodobým cílem a výzvou je pak snížit živočišnou spotřebu o 50% do roku 2040. Za práci, kterou dělají, jim patří velký dík. 

Ambice edukovat a měnit vzdělávací systém má spíše nově vznikající česká pobočka organizace Physicians Association for Nutrition (PAN), kterou tu rozjíždí Dáša Štruncová, Radana Dymáčková a Roman Štícha. A já tomu samozřejmě povzbudivě přihlížím. 🙂 

 

Zmínil jsi, že rád běháš. Proč zrovna běh? Proč ne třeba hokej nebo fotbal? A jaké jsou tvé nejlepší úspěchy? 

Už od útlého věku jsem se rád hýbal, ale jak se muselo zapojit trochu techniky, bylo to špatný. Samozřejmě jsme s kluky chodili hrát fotbal i hokejbal, ale byl jsem špatný a vždycky skončil v bráně. To mě ale bavilo a asi 5 let jsem dokonce v hokejbale chytal. Nicméně na medicíně to už nešlo skloubit, zápasy byly každý víkend a já se potřeboval učit. A tak jsem začal běhat. A jelikož jsem jako školák chodil na atletiku, měl jsem slušný základ alespoň pro běhání. Na házení a skákání jsem byl samozřejmě “levej” :D. No a už mi to vydrželo. Mojí nevýhodou je možná technická nezdatnost, ale zase mám silnou vůli a běžím, i když nemůžu. Což se zrovna na maratonech hodí. Navíc je běhání skvělý způsob aktivního odpočinku (pokud tedy zrovna nedrtím intervaly). Běhám i pro to, že jiný sport bych při své profesi časově nezvládl. Běhat se dá vždy a všude. Záleží jen na mně, zda překonám vlastní lenost. 

Za své největší úspěchy považuji 1. místo na Kladenském maratonu 2016, 2. místo na Pražském maratonu (Stromovka) 2017 (zde v osobáku 2:44:53), 7. místo na maratonu ve Freiburgu 2016 a 15. místo na MČR v maratonu v Praze 2018. 

 

 

Když mluvíme o sportech, co jako lékař a sportovec říkáš na dokument The Game Changers? Vím, že hodně odborníků i mezi vegany se stavělo k tomuto dokumentu skepticky. Prý je přehnaný nebo tam jsou často nepravdivá fakta. 

Spíš než dokument je to propaganda na veganství. Líbí se mi, že se autoři snažili ukázat, že být veganem neznamená žádné chuťové omezení, a že je možné připravit chutná a plnohodnotná jídla, ze kterých může profitovat nejen každý z nás, ale i profesionální sportovci. Jinak je ale celý film protkaný řadou polopravd a nepřesných tvrzení, který ubírá kvalitě celého díla. 

 – Často se zaměňuje pojem vegan, vegetarián a “plant-based eater”  – tedy člověk stravujíící se převážně rostlinně, což ale není synonymum pro veganství. 

– To co předvádí strongman Patrik Baboumian je obdivuhodné a určitě to lidem ukázalo, že i na čistě rostlinné stravě můžete dokázat spoustu věcí, ale jeho prezentované výkony nebyly světovými rekordy, jak bylo zmiňováno. 

– Člověk sice nemusí přijímat maso, ale tvrzení, že není přizpůsoben k jeho konzumaci není pravdivé. Naopak, v historii bylo i výhodou, že maso jíst dokázal. Dnes je však situace jiná a potřebné živiny si dokážeme zajistit i šetrnějším způsobem. To však není důvod k tomu uvádět mylná tvrzení. 

– Dalším problém je tvrzení o plnohodnotnosti rostlinných bílkovin. Rostlinné zdroje bílkovin nemají optimální složení všech esenciálních aminokyselin. Je pravda, že není nutné přijímat všechny esenciální aminokyseliny v každém jídle, pokud nám jde o běžnou tvorbu bílkovin. Stačí je přijmout kdykoliv během dne, což pro běžného člověka není problém. Ale sportovec potřebuje zahájit co nejvčasnější syntézu svalových bílkovin (muscle protein synthesis, MPS), k čemuž potřebuje ideálně mít co nejdříve dostupné všechny esenciální aminokyseliny v co nejdostupnější formě. A to bohužel rostlinné zdroje moc nenabízí. Ideální pro srovnání je DIAS skóre (viz link), kde nejlépe vychází cizrna, ale arašídy (zmiňované jako vhodný zdroj bílkovin ve filmu), jsou téměř na chvostu rostlinných zdrojů dle DIAS a tudíž není vhodné je doporučovat jako zdroj bílkovin pro MPS. I na rostlinné stravě je možné docílit včasně zahájené syntézy svalových bílkovin pro optimální regenerace, ale je potřeba nad tím více přemýšlet, zvýšit celkové množství bílkovinných zdrojů a zařadit vhodné kombinace. 

Je škoda, že se autoři nevyvarovali těchto chyb, a nezmínili i druhou stranu mince. Jistě by to celému dílu jen pomohlo a mohl by z něj být skutečný dokument, nikoliv jen propaganda na veganství. 

 

Máš pravdu. To je opravdu škoda a taky mě mrzí, že film s takovým potenciálem má tolik chyb. Teď by mě zajímalo, jak tvoje veganství berou tvoji kolegové? Ovlivňuješ je svým způsobem života, nebo jsi černá ovce mezi lékaři? 🙂 

Černá ovce bych neřekl, ale určitě jsem tím pro ostatní minimálně zvláštní. Nicméně nenásilně se mi povedlo již pár kolegů ovlivnit alespoň v tom, aby do svého jídelníčku zařadili více rostlinných potravin a dva mi kolegové jsou již reduktariány. Nikdo s mým veganstvím vyloženě problém nemá, ale spoustě z nich to přijde jako příliš omezující a to je od toho odrazuje. Proto se jim snažím ukázat, že to rozhodně není žádná restriktivní dieta a ukázat jim, co za dobroty se dá připravit jen z čistě rostlinných surovin. Velký ohlas sklidily například boloňská omáčka z čočky, wok s arašídovou omáčkou či fazolové kari. 

 

Když už jsme u toho jídla, co jako lékař říkáš na moderní náhražky různých druhů masa od firem jako třeba Beyond meat nebo Impossible burger? Hodně konvenčně stravujících se lidí odrazuje už jen to, že se jedná o náhražku, něco umělého. Může to být pro tělo nějakým způsobem nevhodné?

Vegan junk. Ultra-zpracováné potraviny na hony vzdálené od těch skutečných. 

Chuťově je to bomba, ale ten požitek trvá jen chvíli, stejně jako u dalších náhražek jídla plných zpracovaných tuků, cukru a rafinovaných obilovin a z dlouhodobého hlediska je vykoupen celkově negativním účinkem na náš organismus (zvýšení inzulínové rezistence, krevního cholesterolu, krevního tlaku). Ve srovnání s masovými alternativami vycházely některé tyto produkty lépe, co se zdravotního dopadu týče, ale spíše než zdravější verzí, bych je označil za méně hrozné. 

Takže tyto komerčně prodávané vegan burgery se rozhodně nedají doporučit v rámci každodenního jídelníčku. Pokud jsou však konzumována jen občasně v rámci jinak plnohodnotné rostlinné stravy, jistě se z toho nestřílí a nemusíte z něj mít výčitky. A pokud si chcete dát burger, nejlepší je si ho udělat sami z luštěnin, hub, tempehu či třeba quinoy. 

 

Jakube, děkuji ti za rozhovor a tvůj čas. Čtenářům vzkážu, že tvoje přednáška bude zahajovat celý VeganFest. S diváky se tedy uvidíme 14.3. ve 14:00. Závěrečná slova nechám na tobě. 

Snad náš rozhovor přišel čtenářům užitečný. Na spoustu dalších věcí se budou moct zeptat osobně na VeganFestu. Do té doby se mějte krásně a hlavně se mějte rádi.

 

Celý program VeganFestu naleznete zde.

Facebooková událost na přednášku MUDr. Hurycha.

Událost na celý festival naleznete zde.

Share