Michal Kolesár

Vegan Sport Club

Nikoleta Kováč („Raw Daughter“)

Pavel Houdek

Kateřina Šimková – útulek Zvíře v tísni

veganství

Krátké filmy

Zde jsou odkazy na několik krátkých filmů, které se nějakým způsobem dotýkají veganství.

Earthlings (Pozemšťané)– Dokument americké ekologické organizace Nation Earth se snaží ukázat brutalitu, kterou lidé páchají na zvířatech, aby dohnal diváky k přehodnocení svého životního stylu. Je rozdělen na několik částí: domácí mazlíčci (odchyt a utracení zdivočelých psů), jídlo (mučení a porážka dobytka na jatkách), oblečení (zabíjení zvířat pro kožešinu), zábava (kruté životní podmínky zvířat v cirkusech, smrt v rodeech a v korridě). Film je vlastně komentovanou sérií jednotlivých záběrů, z nichž většina je údajně pořízena skrytou kamerou na skutečných jatkách a podobných místech a nebyla doposud nikde uveřejněna.

http://www.youtube.com/watch?v=ECqXDuYNXV0

Forks Over Knives (Raději vidličky než nože) je dokumentem, který vyvrací pevně zakořeněný mýtus o člověku jakožto všežravci. Zkoumá vliv výživy na lidské zdraví a dochází k závěru, že konzumací živočišných produktů (maso, mléko, vejce, atd.) svému tělu neprospíváme, ale naopak vážně škodíme.

http://www.csfd.cz/film/302405-forks-over-knives/

Zelená poušť – Průměrný Evropan nebyl nikdy tak zodpovědný za devastaci tropických deštných pralesů, jak je tomu dnes. Čím je to způsobeno a můžeme tomu zabránit? Dokumentární film Michala Gálika Zelená poušť, jenž nás zavede na tropický ostrov Borneo, nám poskytne nejen odpověď na tyto otázky, ale prozradí nám i zarážející tajemství, které skrývá průmysl s palmovým olejem.
Film Zelená Poušť podává reálné svědectví o problémech způsobených pěstováním olejných palem na Borneu. Dokument není jen příběhem o palmovém oleji, je i příběhem o globální odpovědnosti a o tom, že my, jako spotřebitelé, máme v rukou obrovskou moc, když našimi rozhodnutími při nakupování dokážeme ovlivňovat i to, co se děje na druhé straně planety. Divák dostane možnost proniknout hlouběji do problematiky prostřednictvím skutečných příběhů a rozhovorů s místními lidmi i odborníky.

http://www.youtube.com/watch?v=god62gLOx_4

Nejlepší řeč jakou kdy uslyšíte (Gary Yourofsky) – Celý projev Garyho Yourofsky o zvířecích právech a veganství na Georgia Tech v létě 2010. Poslechněte si tohoto skvělého řečníka,který zahodí mýty a naplní vaši mysl zajímavými fakty a pomůže Vám udělat etickou volbu pro zdravé srdce a duši. Jeho charismatický, kazatelský styl je jediný svého druhu – povinné vidět pro všechny,kdo se zajímají o zvířata nebo si přejí udělat svět lepším místem k životu.

http://www.youtube.com/watch?v=zMuJ-bDs30M

Spojení (Making the Connection) – Snímek Spojení (Making the Connection) od Světové veganské společnosti (http://www.vegansociety.com/resources…) se skládá z příběhů, které nás vybízí, abychom si všechny předkládané informace spojili „dohromady“.

http://www.youtube.com/watch?v=ZjgdxO7DCEY

Bold Native – Osloboditeľ zvierat Charlie Cranehill, hľadaný v USA za domáci terorizmus, vyjde z utajenia, aby koordinoval celonárodnú akciu, zatiaľ čo jeho odcudzený otec, riaditeľ obchodnej spoločnosti, sa ho snaží nájsť skôr ako FBI. Film zároveň sleduje mladú ženu z ochranárskej organizácie, ktorá bojuje so systémom za lepšie podmienky zvierat v chovateľských zariadeniach. Snímka rozoberá témy novodobého vykorisťovania a využívania zvierat pre ľudské „potreby“ formou dobrodružného road movie.

http://www.youtube.com/watch?v=JToC6l9Xx_c

O životě českých dojnic aneb co z obalů mléčných výrobků nevyčteme – http://vimeo.com/29896592

Michal Kolesár – otevřené záchrany – http://www.youtube.com/watch?v=cpjD74_hd2o

Zátoka (The Cove) – Zátoka, oscarový vítěz z roku 2010 v kategorii nejlepší dokumentární film, sleduje elitní tým aktivistů, filmařů a potápěčů, kteří se vydali na tajnou misi, jejímž cílem bylo proniknout do skryté zátoky v japonském Taiji a odhalit její hrozivé tajemství. Využívali při tom speciální techniky, včetně skrytých mikrofonů a kamer ve falešných kamenech, a díky tomu odhalili, jak děsivě tato malá přímořská vesnice přispívá k obrovským ekologickým zločinům, jenž se dějí celosvětově. Výsledkem je provokativní mix investigativní žurnalistiky, eko-dobrodružství a poutavých filmových obrazů, který dohromady tvoří nezapomenutelný příběh inspirující k akci diváky po celém světě.

http://www.csfd.cz/film/261679-zatoka/

Truth or diaryFilm představuje veganství jako plnohodnotný životní styl, který také z mnoha úhlů objasňuje. Uvidíte, jak se dá stravovat v restauracích i jak nakupovat v obchodech a odkrývá fakta o veganské stravě, která je z mnoha pohledů výrazně zdravější než jákakoliv jiná strava. (Velká Británie, 1994)

http://video.google.com/videoplay?docid=-4726555239620716533

Ostrov květin (La isla de las flores) – Ironický film, který stylem naučného vyprávění popisuje cestu rajčete z plantáže přes supermarket a spotřebitelovu domácnost až na skládku na „ostrově květin“ kde skončí. Sarkastické vyprávění o zbytečnosti celého konzumního koloběhu. (Brazílie, 1989)

http://media.bloguje.org/772745-ostrov-kvetin.php

Náš denní chléb (Or daily bread) – Film ukazuje v koncentrované formě život ve slumu, kde zachycuje den jedné rodiny živící se sběrem odpadků v ulicích. Bída je vrcholným stupněm nicoty, úplností nesvobody. Plechovka a pantofle slouží k dvouminutové ukázce fotbalového umění při běhu úzkými uličkami chudinské čtvrti až k smetišti, které ji obklopuje. (Filipíny, 2006)

http://dafilms.com/film/7530-our-daily-bread/

Food not bombs Melbourne – Video, mapující netradičním způsobem jednu z mnoha skupin dobrovolné neformální organizace Food not bombs, jejíž členové se přes své nezištné cíle potýkají po celé světě s represemi a nevolí „většinového“ obyvatelstva. (Austrálie, 2008)

http://www.youtube.com/watch?v=hTQ8iKuZGRM

Angels of mercy – Dokument o skupině hlásící se k Animal Liberation Front a o osudech jejích členů . Sonda do hnutí za osvobození zvířat pomocí přímých akcí. (Velká Británie, 2006)

http://www.youtube.com/watch?v=taE4WQlPKRQ

http://www.youtube.com/watch?v=JsM16m8Wk1U

Vegan black metal chef – Velmi netradičně pojatá veganská kuchařka. Popisek nestačí, musíte vidět.

http://veganblackmetalchef.com

 

 

Veganství – soucitná volba

Živočišná výroba: průmyslová krutost

Naprostá většina živočišných potravin pochází dnes z tzv. velkokapacitních chovů, v nichž jsou drženy tisíce zvířat v přeplněných klecích, kotcích nebo stísněných stájích. Zacházeno je s nimi jako s komoditami a jejich nejzákladnější životní potřeby jsou jim odepřeny. Intenzivním šlechtěním jsou jejich těla manipulována často až k hranici přežití. Za celý svůj krátký život nevdechnou čistý vzduch, neuvidí slunce a nepoznají nic jiného než znečištěné betonové podlahy či klece. Většina z nás by zvíře nedokázala zabít nebo trápit, naše schopnost soucitu je však utlumena zvykem a nevědomostí. Kvůli naší chuti zvířata v živočišné výrobě prožívají každodenní utrpení a zbytečnou smrt.

Průměrný Čech sní za svůj život 5,5 tuny masa. Jsou to dohromady asi dvě krávy, téměř třicet prasat a přes tisíc kuřat.

Kuřata

V jediné hale jsou za otřesných hygienických podmínek namačkány desítky tisíc kuřat, tzv. brojlerů. Čpavek uvolňující se z výkalů způsobuje popáleniny kůže a bolestivé infekce očí a dýchacího ústrojí. Vlivem genetických zásahů dnes kuřatům roste svalovina dvakrát rychleji než před 30 lety, což vede k častým infarktům, selhání plic, zlomeninám a chronické bolesti kloubů. V šesti týdnech jsou kuřata odvezena na jatka, o mnoho déle by při těchto podmínkách a zdravotním stavu stejně nepřežila.

Slepice

Slepice jsou držené v řadách tzv. bateriových klecí, v nichž nemohou ani roztáhnout křídla. Fakticky jediné, co mohou dělat, je přijímat krmivo z jednoho pásu a snášet vejce na druhý. Stres a nedostatek podnětů přerůstá ve vzájemnou agresi, slabší nemají kam uniknout před silnějšími a vzniklá zranění nikdo neléčí. Před padesáti lety snesla jedna slepice v průměru 95 vajec za rok, nyní je to více než tři sta. Následkem jsou slabé kosti a časté zlomeniny. Po roce až dvou jsou slepice zcela vyčerpané zabity na jatkách.

Od roku 2012 mají být legální jen tzv. obohacené klece, které mají umělé hnízdo, hrabaniště a hřady. Klece se však příliš nezvětší – na jednu slepice nadále zůstane plocha zhruba o velikosti formátu A4. Ani chovy na podestýlce nejsou o mnoho lepší – slepice jsou zde narvané v temných halách bez klecí, které se podobají chovu tzv. brojlerových kuřat.

„Asi málokdo z nás by na celý život zavřel slepici do krabice od bot, ale prakticky každý z nás kupuje krásně zabalená ‘čerstvá vejce‘ z bateriových chovů.“ The Economist, „What Humans Owe to Animals“ 1995

Prasata

Prasnice jsou nuceny žít v izolovaných kotcích, kde se nemohou ani otočit. Přirozeně by trávily půl dne hledáním potravy, ve vepřínech však mohou jen hrabat do betonové či roštové podlahy a okusovat ocelové tyče. Jsou udržovány permanentně těhotné pomocí umělé inseminace. Genetika vytvořila plemena s velkou chutí k jídlu – ta je ale žádoucí jen u vykrmovaných selat. Prasnice proto dostávají 2-3x méně potravy, než by snědly, a trpí chronickým pocitem hladu.

Prasata ve výkrmu jsou držena v malých ohradách po skupinách. Protože nemají čím se zabavit, uchylují se ke kanibalismu. Aby se zabránilo velkým zraněním, jsou týden starým selatům často bez umrtvení uštipávány ocasy a zuby. Spolu s tím jsou bez utišení bolesti kastrována. Tento krvavý zákrok podstoupí jen v zemích EU 100 milionů prasat ročně. V prostředí znečištěném od rozkládajících se výkalů prasata trpí chronickými průjmy, záněty dýchacích cest a bolestivými parazitickými onemocněními. Mnoho jich v důsledku nadměrné produkce svalstva kulhá.

Krávy

Kráva může produkovat mléko, jen když porodí tele. Během několika hodin po porodu je krávě tele odebráno, přestože jejich vzájemné pouto je velmi silné. Narození samci jsou v mléčném průmyslu vedlejším produktem a do jednoho roku jsou zabiti pro maso. Krávy držené pro mléko bývají celý život uzavřeny ve stájích. Asi 3 měsíce po porodu jsou znovu uměle oplodněny – musí tak tvořit obrovské množství mléka a zároveň živit nenarozené tele. Tato zátěž devastuje jejich zdraví – po značnou část života trpí metabolickým hladem. Po zhruba pěti letech jsou zcela vyčerpané krávy zabity na jatkách.

V roce 2009 bylo 82,5 % krav z chovu vyřazeno ze zdravotních důvodů – poruchy plodnosti, těžké porody, onemocnění vemene a jiné nemoci.

Přeprava

Zvířata jsou někdy převážena až stovky kilometrů mezi různými evropskými státy. Přeprava může dle předpisů trvat až 14 hodin bez vody a krmiva. Do kamionů a ven z nich jsou zvířata hnána mnohdy za pomoci násilí; ptáci jsou při přenášení chytáni za nohy. V přeplněných kamionech se zvířata téměř nemohou pohnout a při rozjezdu a brždění padají jeden na druhého. Zranění i úmrtí při přepravě jsou zcela běžné.

Jatka

Dle předpisů mají být zvířata omráčena. Krávy střelou do mozku z jateční pistole, prasata a kuřata elektrickým proudem. Nedostatečné omráčení je však kvůli rychlému tempu časté, zvířata jsou pak podřezávána při plném vědomí.

„Ta prasata ke mně přicházela, olizovala mě a čenichala ke mně jako štěňata. O dvě minuty později jsem je musel zabít. Nemůžu s nimi soucítit“. Ed Van Winkle, zaměstnanec jatek (z knihy Gail A. Eisnitz: Slaughterhouse)

Odhadem bylo v roce 2009 na celém světě pro lidskou konzumaci zabito více než 62 miliard zvířat. Vodní zvířata započítána nejsou. 59 miliard kuřat a slepic, 3,9 miliard kachen, krocanů a hus, 1,3 miliard prasat, 314 milionů krav, 925 milionů ovcí a koz, 1,2 miliard králíků.

Kůže

Ačkoli zabíjení zvířat pro kožešiny považuje mnoho lidí za nepřijatelné, kůže je stále běžně přítomná v oblékání a doplňcích. Není však jen vedlejším produktem masného průmyslu. Tržní cena kůže tvoří až 15% celkové ceny zabitého zvířete.

Ryby

Dnešní rybářské lodě loví v moři pomocí obrovských sítí nebo šňůr s háky, které pustoší vše, s čím přijdou do kontaktu. Mnoho ryb i jiných mořských živočichů utrpí těžká zranění, vykrvácí nebo se udusí; jiní až několik dní bojují o život a snaží se vyvléci. Jelikož oceánské ekosystémy nezvládají nápor rybolovu, čím dál více rybího masa pochází z farem, v nichž ryby tráví celý svůj život v přeplněných vodních klecích.

Jak potvrzují současné vědecké poznatky, ryby vnímají bolest ve srovnatelné míře jako savci. Schopnost ryb cítit bolest uznává i český zákon na ochranu zvířat.

Na našich ulicích jsou před Vánoci každoročně zabity asi dva miliony kaprů. Tato tradice je stará sotva sto let a míjí se s tradicí svátků lásky a míru stejně jako spotřební horečka. Původní česká vánoční jídla bývala bezmasá – např. houbový kuba.

Ryby při vytahování z hlubin utrpí těžká zranění a jsou na palubě ponechány dlouhotrvající smrti udušením nebo rozdrcením.

Biochovy?

Zvířatům nabízí ekologické zemědělství oproti konvenčním chovům jen dílčí zlepšení životních podmínek. Například kuřata a slepice zde mohou být dvě třetiny života drženy v halách po tisících s hustotou až 16 kuřat či 6 slepic na m; předepsaný prostor pro jedno prase ve stáji je 1,3 m2. Zvířata by měla mít alespoň po část života k dispozici výběh, ministerstvo zemědělství však může z tohoto požadavku až do roku 2013 udělovat výjimky.

Zcela bez omezení zůstává násilné odebírání mláďat od matky, v případě dojnic se tak i v biochovech děje většinou hned po narození. S výjimkou drůbeže neexistuje žádné omezení pro používaná plemena – běžně se proto chovají holštýnské krávy, které za cenu devastace zdraví produkují 10x více mléka, než by mohlo vypít tele. Zdravotní problémy zvířat jsou někdy ještě horší než v konvenčních chovech, protože předpisy pro ekologické zemědělství omezují možnosti podávání léčiv.

Zvířata jsou v ekologickém zemědělství zabíjena na stejných jatkách a přepravována stejným způsobem jako v konvenční produkci. I v biochovech jsou dojnice a nosnice zabity v okamžiku, kdy přestanou být produktivní a stejně tak jsou zabíjeni kohoutci a telata – nechtěné vedlejší produkty „výroby“ biomléka a biovajec.

Životní prostředí

Intenzivní chovy podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN) představují „jednu z hlavních příčin těch nejvážnějších problémů životního prostředí.“ 

Zatímco téměř miliarda lidí trpí na Zemi podvýživou, zhruba 80 % světové produkce kukuřice a soji a třetina světové sklizně obilnin jsou užity ke krmení tzv. hospodářských zvířat. Jen zlomek potravy však zvířata přemění na produkty našeho zájmu. K získání jednoho kilogramu masa je tak zapotřebí až 16 kilogramů krmiva. Plýtvání potravou jde ruku v ruce s plýtváním vodou. Na 1 kg masa je zapotřebí až 3 700 litrů vody, na 1 kg pšenice pak pouze 120 litrů. Více než miliarda lidí přitom nemá dostatečný přístup k pitné vodě.

Podle FAO/OSN má živočišná výroba také největší podíl na znečištění zdrojů vody. Celosvětově vyprodukují zvířata ve velkochovech odhadem 8 miliard tun výkalů ročně. Ty pronikají do podzemních i povrchových vod, znečišťují půdu i vzduch. 

Chov zvířat pro lidskou konzumaci je podle zprávy FAO/OSN také jednou z hlavních příčin změn klimatu, v ekvivalentu CO2 produkuje více skleníkových plynů (18 %) než tolik kritizovaná celosvětová doprava (13 %).Velkochovy jsou také zodpovědné za 64 % lidmi vyvolaných emisí čpavku, který je hlavní příčinou kyselých dešťů.

Konzumace živočišných potravin se dále výraznou měrou podílí na ničení deštných lesů. Dle FAO/OSN bylo 70% vymýceného lesa v Amazonii přeměněno na pastviny a velká část zbytku na pole sloužící k pěstování krmiva. Ztráta lesů a nadměrné spásání navíc vedou ke znehodnocování půdy, což vytváří začarovaný kruh dalšího ničení lesů k získávání půdy nové.

Země Latinské Ameriky jsou hlavními vývozci hovězího masa, a to mnohdy pochází z pastvin, které bývaly pokryty deštnými lesy.

Vážným ohrožením biodiverzity je kromě ničení lesů též mořský rybolov. Dle nejnovější zprávy FAO/OSN bylo v roce 2008 již 32% rybích populací drancováno za hranicí udržitelnosti, což znamená, že se tyto populace nestačí obnovovat. Tento podíl neustále vzrůstá – ještě v roce 2002 bylo takto ohrožených rybích populací jen 24%. Populace velkých ryb s vysokou komerční hodnotou, jako jsou tresky či tuňáci, se v minulém století snížily až o 90%.

Veganství a zdraví

Přední světoví odborníci na výživu potvrzují, že správně sestavená veganská strava je nejen naprosto bezpečná, ale i zdravá a pomáhá v prevenci či léčbě některých civilizačních nemocí.

„Dobře rozvržená veganská i vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání. Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů, 2003

„Za předpokladu vyvážené rostlinné stravy člověk skutečně k uchování svého zdraví nepotřebuje konzumovat maso ani jiné živočišné produkty.“Britská lékařská asociace v knize Rodinná encyklopedie zdraví.

Změna je na nás

Jako společnost si často zakládáme na mnoha hodnotách, nespravedlnost na zvířatech, které se dopouštíme, však v naprosté většině opomíjíme. Často zdůrazňujeme svou lidskost, a zároveň svými volbami způsobujeme obrovské utrpení a smrt.

Každý z nás má však možnost změny. Vyloučením živočišných výrobků ze své stravy veganstvím můžeme dát jasnou přednost životu před zabíjením.

Zvířata nejsou zboží, nejsou prostředky k našim potřebám. Jsou nám rovna ve schopnosti cítit bolest, strach, radost i lásku a jejich touha žít je stejně silná, jako naše. Bez ohledu na to, jakou cenu jim přisoudíme my.

Zdroj: leták Veganství – soucitná volba, vydalo o. s. Otevři oči

Zkrátila Markéta Musilová

Michal Kolesár: Ber slepici a běž

 

„Prolezl jsem mnoho kožešinových farem, velkochovů s dobytkem, drůbežáren a stodol s prasaty a jsem stále překvapen, že tohle všechno je realita. Viděl jsem norky, fretky a arktické lišky,  zabíjené pro vzhledem posedlé coury, aby se mohly cítit luxusně a sexy; osamělá telata tísnící se v malých boxech, odtržená od svých matek a jejich mléka, protože mléko patří do byznysu a telata na jatka; prasata sedící a říhající ve svých vlastních i jiných hovnech, záměrně zdeformovaná mláďata, tzv. brojlerová kuřata, která jsou inzerována jako zdravé a chutné maso; a viděl jsem slepice – kdákající pološílené vaječné mašiny – pokryté peřím; a viděl jsem, že vše je tak proklatě zkurvené. Byl jsem svědkem mnoha jiných násilnostech, které justice, stejně jako většinová společnost, buď schvaluje nebo se na nic svým mlčením spolupodílí. Mohl jsem doufat, že jednoho dne přijde změna a já o tuto změnu mohl usilovat. Ale…co ta zvířata, jejichž životy jsou mařeny právě teď.“

Michal Kolesár je jednou z nejvýraznějších osobností hnutí za osvobození zvířat u nás. Je to první člověk, který do českých poměrů přinesl tzv. přímé otevřené záchranné akcíe, při kterých „unáší“ z otřesných podmínek velkochovů hospodářská zvířata, aby svobodně dožila v bezpečném azylu.

Díky více než 20ti záchraným akcím bylo zachráněné přes 350 zvířat. Akce Michal Kolesár filmuje a fotografuje a zveřejňuje na svých webových stránkách a účastní se jich s odkrytou identitou, protože je přesvědčený o tom, že nedělá nic špatného: „Zvířatům nezáleží na tom, jestli jsem v masce nebo bez masky. Pokud jsem bez masky, mluvím tím spíše k sobě a k ostatním lidem. O tom, že není důvod ke studu kvůli pomoci někomu v bídě a ohrožení života, jen protože tu bídu a zabíjení chrání zákon a jiné společenské konvence. O odvaze je překročit, protože kde není odvaha, tam je i soucit schovaný a nepřekáží zlému. O tom, že není normální držet zvířata v takových podmínkách a za takovým účelem, ale je normální, že je v tom nenecháme.“

Nejvíce zachraňuje drůběž, protože se jí nejsnáze zajistí transport i nový domov. I přesto už zachránil se svými blízkými i jiná zvířata, např. 6 lišek z kožešinové farmy.

Michal Kolesár  byl za své aktivity trestně stíhán, při jedné akci přišel i k závažnému úrazu. Bývá nazýván zločincem a teroristou. Což považuji až za úsměvné, vzhledem k tomu, že terorismus je metoda použití síly, akt násilí zaměřen proti nevinným osobám a Michal Kolesár naopak životy zachraňují a sílu použije maximáně na odstranění překážek bránících v tomto cíly, tedy např. vypáčení dveří či oken.

Kolesár bývá také oznaočován jako radikál, k čemuž dodává, že „vzhledem k tomu, jakým způsobem se dnes zachází se zvířaty — ať už na farmách, nebo v laboratořích —,  jsme všichni velmi, velmi, ale skutečně velmi umírnění.“

Leitmotivem Kolesárova uvažování a jednání je hodnota individuálního života. „Nikdo netrpí jako živočišný druh — ani člověk ani slepice. Došel jsem k tomu, že přímá akce formou záchrany konkrétních zvířat je jediný způsob, kterým jsem schopen těmto konkrétním zvířatům v tomto konkrétním okamžiku pomoci.“ Tím odpovídá i na vnucující se otázku, proč riskuje a překračuje zákon pro záchranu několika slepic a zda by nebylo lepší lobbovat za zrušení klecových chovů, a tím významně ovlivnit životy milionů. „Nevím, proč bych měl obětovat zvířata, která jsou v trápení v tomto okamžiku nějaké vizi možné lepší budoucnosti,“ říká Kolesár.

Michal Kolesár se nepustil do osvobozování zvířat z čistajasna. Už zhruba dvanáct let chodí po farmách a natáčí nebo fotí poměry, které tam panují. Není pro něj problém se dostat do haly s kuřaty, mezi klece se stříbrnými norky nebo do vepřína. Pořizuje záběry, které by si žádný provozovatel do své výroční zprávy nedal. „Něco jsem vyfotil, něco natočil, někoho pohladil a šel pryč. Ale pokud mohu udělat něco více než jen dokumentovat, pokud mohu nějakou klec za sebou nechat prázdnou a vzít alespoň pár zvířat někam, kde je jim lépe, proč to neudělat? Kvůli zákonu nebo protože si někdo vzal ta zvířata do majetku? Na takový zákon seru a na takový majetek nehraju,“vysvětluje, proč se rozhodl změnit styl práce.

Osvětu nezatracuje ani se netváří, že drží v ruce ten jediný spolehlivý recept na zvířecí nesnáze: „Každý ať dělá, co uzná za vhodné a způsobem, jaký chce, ale dodávám k tomu, že má zkušenost je taková, že pro většinu lidí je tohle jen výmluva pro to, aby dělali, co je pro ně pohodlné a bezpečné a nehledali lepší způsoby, jak být ku pomoci. Říkají, že všechno je důležité nebo, že dělají aspoň něco. To je jako když se někdo topí a někdo mu chce pomoci třeba tím, že bude na břehu skákat na jedné noze a vrkat, protože všechno je důležité a dělá přece aspoň něco. Snažím se zbavit se podobných nesmyslných aktivit, které se udržují jen pro aktivismus a nepodporovat je. Snad se mi to občas daří.“

Markéta Musilová

Zdroje: 

http://michalkolesar.net/

http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/velmi-umirneny-radikal

Gary Yourofsky

Gary Yourofsky narozený v roce 1970 v USA je aktivista za práva a osvobození zvířat. V souvislosti se svou činností byl mezi roky 1997-2001 třináctkrát zatčen. Strávil 77 dnů v kanadském vězení poté, co zaútočil na kožešinové farmy v Kanadě a osvobodil stovky norků. Následující text je krátkým shrnutím toho kdo je tento muž a jaké jsou jeho cíle.

Počátky aktivistické dráhy
V devadesátých letech minulého století nabídl nevlastní otec Garymu, aby dělal zákulisního dobrovolníka během turné cirkusu. Tehdy Gary viděl slona připoutaného na jednom místě s jizvami za ušima a chorobami. Gary byl šokován! „Díval jsem se slonovi do očí a viděl jsem smutek a zoufalství,“ prohlásil po této zkušenosti. Tato zkušenost pro něj byla pomyslným startem na dráze aktivisty za osvobození zvířat z nadvlády lidí.
Gary začal aktivně zkoumat zacházení se zvířaty ve velkochovech i v různých oblastech průmyslu. Postupně se stal vegetariánem a později veganem. V roce 1996 založil organizaci na ochranu zvířat ADAPTT. Šlo o organizaci, která sdružovala vegany a veganky bojující proti všem formám zneužívání zvířat. V roce 2001 organizace měla kolem     2 200 členů.

Přímé akce a vězení
30. března 1997 Gary Yourofsky spolu se čtyřmi členy Animal Liberation Front (ALF) vnikl do kožešinových farem v Kanadě a osvobodili společně více jak tisíc norků. Gary byl po akci zatčen a v roce 1999 byl odsouzen na šest měsíců ve vězení s maximální ostrahou. Z šesti měsíců Gary strávil ve vězení 77 dnů.
Zkušenosti z vězení přirovnal k tomu, jak se asi cítí zvíře v ZOO. Tvrdí, že díky pobytu ve vězení, získal ještě větší empatii – schopnost vcítit se do pozice zvířat, která jsou zneužívána.

Z kriminálu zpět k aktivismu
Někdo by možná očekával, že pobyt ve vězení Garyho povede k opuštění zájmu o hnutí za osvobození zvířat. Stal se však naprostý opak. Gary Yourofsky se po návratu z vězení navrátil do hnutí a inicioval mnoho aktivit podporující veganství a kroky, které zamezují zneužívání zvířat. Velkou pozornost začat přikládat vzdělávací činnosti a snahám šířit veganskou etiku mezi široký okruh lidí. Jeho charismatický projev mu umožnil oslovovat opravdu širokou cílovou skupinu. Jeho přednášky již slyšely desetitisíce studentů a studentek na stovkách středních i vysokých školách po celé zemi.
Přinášíme záznam přednášky pro studenty, pořízený 8. července 2010 na Georgia Institute of Technology. Gary Yourofsky se svou přednáškou „Co ve skutečnosti znamenají práva zvířat?“ již promluvil k tisícům studentů a studentek. Jeho proslov je argumentačně silný, provokativní a vtipný.

Zdroj: http://korenybaobabu.blogspot.com/2012/02/gary-yourofsky.html

Garyho řeč můžete najít mezi oblíbenými videi na http://www.youtube.com/VeganFestTV

a v programu VeganFestu jej můžete zhlédnout 25.2. v Clubwashi.

Markéta Musilová