Michal Kolesár

Vegan Sport Club

Nikoleta Kováč („Raw Daughter“)

Pavel Houdek

Kateřina Šimková – útulek Zvíře v tísni

RAW fenomén

aneb pohled na syrovou stravu ve veganství, vitariánství, makrobiotice a její ekologický, duchovní a fyzický rozměr

V článku je množství definičních označení – chápu, že pro množství lidí bude tento článek z části neprůhledný, ale přeci jen doufám, že si z něj, alespoň část informací odnese každý.

Od doby, kdy jsem se začal pohybovat mezi dvěma světy – lidmi, kteří jsou etičtí vegani a lidmi, kteří začali RAW stravu ze zdravotních důvodů – nepřestávám vycházet z údivu, jak mnohostně barevný může být tento svět v tak úzkém profilu lidí, kteří z vnějšího pohledu mohou lidem připadat jako stmelená skupina stejně smýšlejících jedinců. Již delší dobu (čtvrtým rokem jsem etický vegan) se věnuji veganské problematice a syrové stravě jsem, po třech letech, plně podlehl před půl rokem. Tímto krokem jsem z uzavřeného světa vařeného etického veganství nahlédnul jinam. Časem jsem pochopil, že nazýrám na celkovou problematiku RAW zcela jiným způsobem než okolí, které znám.

Tak začneme asi od úplných základů.

RAW je syrová veganská strava. Každý asi ví, že syrová zelenina a ovoce je prospěšná našemu zdraví. Ovšem najednou nám přijde opravdu podivné a zvrácené, když někdo jí jenom syrovou rostlinnou stravu. Eh :-)? Říká si asi každý, co to je za blázny?, když jí jenom tohle! No budete se divit, ale dlouholetí vegani na toto můžou mít stejný názor jako neposkvrněný čecháček, co baští každý víkend knedlo-zelo-vepřo :-).

Takže RAW je strava, která neprochází tepelnou úpravou nad určitou teplotní hodnotou, v které potrava degraduje a stává se neživou. Někdy si všimněte, že něco můžete naklíčit a něco již ne. Zkuste někdy naklíčit kešu oříšek z obchodu nebo zasadit převařené semínka papriky. No nejde to, protože její živá enzymatická složka již nenávratně zmizela.

Jak teda působí na tělo strava živá a již „mrtvá“?

Každý může zkusit na vlastní kůži, že po čerstvé zelenině nebo ovoci se cítí lehčeji a živěji než po vařené „chálce“. Když však začne této stravy jíst více, můžou se již dostavit detoxikační příznaky, kdy se tělo zbavuje dřívějších nánosů vařené rostlinné a v horším případě vařené živočišné stravy. Čím více je tělo za léta tohoto stravování zanesené, tím silnější je detox a 99% lidí tento první krok nezvládne.

Nebudu Vám nic nalhávat, je to boj, jak fyzický, tak psychický, ale výsledek za to stojí.

100% imunitní systém, sportovní tělo, myšlenkový posun – to jsou některé z možných následků RAW stravy.

Je spousta různých diet a doporučení, na které se můžete z vysoka vykašlat. Zkuste si projít třeba jen měsíční RAW stravou a pak si sami udělejte názor.

Makrobiotika tvrdí, že všechno má být v rovnováze a syrová strava ochlazuje. Ano ve všem má makrobiotika pravdu. Syrová strava Vás dostává opravdu do jingového stavu (zvláště fruitariánsky směřovaná) a můžete pociťovat chlad a přílišnou změnu myšlení. Tohle je tedy potřeba vyrovnat, ale jak, když stravou to nejde? No pomáhá například pohyb, otužování a práce s myslí. Všimněte si, že na RAW se najednou potřebujete víc hýbat, tělo automaticky reaguje na nevyrovnané energie. Proto pokud stále cítíte chlad a něco, že není v pořádku, tak se vracejte k jangovější stravě (naklíčené luštěniny, kvašená zelenina,…) až postupně přijdete na to, jak si srovnat energie, tak můžete pokračovat k čistější stravě. 🙂 Ano, je to tak, ani RAW není v žádném případě konečné stádium dokonalého stravování, je to spíše začátek, ale o tom tento článek není.

Takže jsme si řekli, co to je RAW a jak může působit. No a teď k zásadnější problematice.

S RAW se zvláště v našich končinách setkáváme s pojmem vitariánství. Větší množství lidí, kteří k vitariánství přestupují jde za zdravotním aspektem RAW stravy. RAW stravu si však díky absenci etické stránky rostlinné stravy vykládají různým způsobem. Narazíme například v diskuzích či kuchařkách na nepasterizované mléčné produkty či na med. Někdy dokonce na syrové maso :-). Proto pojem vitariánství je někdy zmatečně definován, ale většinou jde o stravování syrovou rostlinnou stravou plus med. A tady narážíme na to, čím se liší vitariánství od RAW veganství. Vzhledem k tomu, že větší část lidí, která přešla na syrovou rostlinnou stravu, kvůli svému zdraví – a to třeba i z čistého živočišného stravování, případně vegetariánství – se nepotýkala s etickou stránkou veganské problematiky, tak nejsou příliš zasaženi tímto rozměrem a velmi pomalu jej dohánějí.

Takže, když vitarián jde do cirkusu nebo si kupuje testovanou kosmetiku nebo nosí kožené věci a přitom jí skoro to stejné jako vegan – jsou tito dva jedinci od sebe nepopsatelně vzdálení.

Mohu zmínit můj velmi subjektivní názor, ale domnívám se, že všechno by mělo být – jak říka již zmiňovaná makrobiotika – v rovnováze a pokud člověk na syrové rostlinné stravě nemá dostatečnou etickou základnu nebo opačně etický vegan jí příliš vařené stravy, něco nemusí fungovat správně.

Překvapilo mě jak jednoduché je pro některé eticky nezatížené lidi přejít na RAW a na druhou stranu, jak těžké je to pro etického vegana. Proč tomu, tak je? Člověk, který se chce vyléčit z nějaké nemoci, může mít obrovskou vůli něco dokázat a ta jej stále žene ku předu. Ale člověk, který je zdravý a zajímá jej pouze etický rozměr jeho stravy nemá žádnou silnou motivaci se nějak posouvat. Tak vzniká u etických veganů největší stagnační bod v životě a množství lidí se z tohoto bodu nikdy nedostane. Proč taky, co je na tom, že budu ještě zdravější nebo budu mít lepší sportovní výkony? Stejně už zvířatům nijak nepomůžu. Je to opravdu těžké si myšlenkově odůvodnit další rozvoj svého já.

Proto dávám etickým veganům návod – sám jsem si tímto prošel. Není tomu, tak že zvířatům nepomůžete. RAW stravou se posunujete hodně myšlenkově a probudí se ve Vás elán a energie. Začnete být aktivnější a postupně se odstraňují negativní myšlenky, které Vás jenom brzdí v šíření pozitivních idejí ke svému okolí. V neposlední řadě, také sportovně a zdravotně působící vegan, je k nezaplacení :-). Jenom svojí osobou pak pozitivně ovlivňujete okolí.

Další věc, co je s RAW stravou spojené je neekologické a neetické jednání.

Je správné jít si koupit do supáče 30 banánů, 10 avokád a ve zdravce pytel BIO RAW kešu oříšků?

Něco nám na tom smrdí, že jo :-)?

Obvykle se nějaké takové chuťovce čas od času neubráníte, ale není to nijak potřebné se tímto stylem profilovat, i když vidíme od různých RAW/fruit guruů tuny pomerančů, banánů a durianů, které do sebe dokážou nasoukat a pak jim to běhá jak raramuriům po sváteční celonoční kalbě.

Takže, jak na to? Je to jak u každého přechodu, neubližuji, tam kde nemusím a hledám alternativy, které jsou přijatelné. Takže vyhledávám lokální potraviny (zeleninu, ovoce, oříšky, semínka, luštěniny, obiloviny). Zvláště u ovoce a oříšků nám to přijde velmi těžké a zvláště, když už se v RAW začneme profilovat fruitariánským směrem. V létě je to dost v klidu, českého ovoce je plno, ale v zimě je to o poznání horší. No stále tu máme uskladněná jabka a zkoušíme si zajistit dostatečné zásoby koupených či lépe nasbíraných oříšků (vlašáky, lískáče) mezi semínky je to fajn (tři druhy máku, slunečnicové, konopné, lněné semínko – všechny můžeme dostat v lokální RAW kvalitě). Jo, ale jabka někomu nemusí stačit, tak je dobré mít nasušené ovoce anebo využívat dumpsteru. Tohle všechno je však v případě fruitariánsky zaměřeného RAW stravování. V celkovém RAW spektru nemá člověk žádný problém sehnat lokální luštěniny, zeleninu případně obiloviny (doporučuji rovnou používat jen pseudo-obilovinu: pohanku, která neobsahuje lepek).

Ten, kdo nebyl nikdy předtím na duchovní aspekty svého bytí se najednou začne mírně divit, co jej to vlastně napadá a co začíná přijímat za myšlenky, nad kterými dříve jen mávnul rukou. Je to opravdu zajímavé, ale RAW může ovlivnit i tuto stránku jedince.

 

Tak, co na závěr? Asi apel vyslaný všem lidem i vitariánům a vařeným veganům.

Go RAW Vegan!

 

Josef Maňák