Michal Kolesár

Vegan Sport Club

Nikoleta Kováč („Raw Daughter“)

Pavel Houdek

Kateřina Šimková – útulek Zvíře v tísni

Freeganství – soběstačné veganství

 

Definice freeganismu (freeganství):

Životní filozofie, která se staví mimo současný ekonomický systém a hledá alternativní životní strategie. Jde o to být v časových fázích entity (věci, potraviny) od zrodu nebo výroby až do konzumace nebo užívání (osobní výroba movitých i nemovitých statků, soběstačný dům, pěstování stravy,…) nebo získání entity  v časové fázi skartace (Dumpster diving) či nalezení entity, jenž je ve fázi užívání, ale nikdo tuto fázi neprovádí (squatování, přírodní sběr: např. známé houbaření a sběr lesních plodů, ale také paběrkování, sběr květeny a stromových plodů,…). Využívání dopravních prostředků, které nespotřebovávají palivo (kolo, chůze,…) a také spoludopravy (stopování, Freighthopping,…).

Pokud chceme pochopit freeganskou filozofii, je třeba začít u veganského životního stylu, na který freeganství navazuje.

Stalo se tak, jelikož veganství je v plném prosazení svých zásad v současné světové kulturní tradici nedostačující.

Je možné chovat se a jednat jinak než jak nás společnost naučila? Dlouhodobá světová kulturní tradice je až na výjimky svázána s neudržitelným čerpáním přírodního bohatství, společenskou hierarchií a speciesismem. Je to tak dlouhá tradice, že málokoho by napadlo ubírat se jinou cestou. Je třeba si uvědomit, že žádná kulturní tradice nám nezaručuje, že ta či ona cesta je kvalitní nebo dokonce dokonalá a tím pádem by se na ní nemuselo nic měnit. Jako jsme napříč historií například došli k názoru, že společenský systém založený na otrokářství či diktatuře není tou správnou cestou, můžeme takto přemýšlet i o jiných částech současné kulturní tradice.

Všechny zmíněné prvky světové kulturní tradice mají jedno společné: „někdo profituje na úkor někoho“ a zvláště „menšina, profituje na úkor většiny (společenská hierarchie a speciesismus)“ Pokud vyneseme předešlý výrok  nad jakoukoliv kulturní tradicí a bude-li pravdivý, pak musíme nutně dojít k závěru, že by bylo dobré ji pozměnit, v ideálním případě do stavu, kdy všichni žijí na úkor nikoho.

Speciesismus – jeden ze základních pilířů světové kulturní tradice

Do této části kulturní tradice řadíme takové zacházení s jinými živočišnými druhy než lidskými, které považujeme ve vztahu mezilidském za neetické, tudíž zabití, otrokářství a týrání. K takovému zacházení dochází převážně z důvodu výroby potravy, oblečení, kosmetiky, léků, věcí a také výzkumu a zábavy.

Pokud chceme tradici speciesismu pozměnit, narážíme na množství otázek a problémů.

vegetariánství

Je nutné podotknout, že vegetariánství se vymaňuje ze speciesismu jen částečně, jelikož u konzumování mléčných výrobků, vajec a medu, nošení koženého či kožešinového oblečení, používání testované kosmetiky a léků dochází k zabití, otrokářství a týrání.

veganství

Veganský životní styl je na tom o poznání lépe, ovšem ani samotné veganství stoprocentně nezaručuje, že jsme se zcela vymanili z této tradice.

Proč tomu tak je? Většinu potravin a věcí si kupujeme. Narážíme tak na ně až v jednom jejich časovém stádiu. Jejich zrození či výroba a cesta k nám je neprůhledná. I když samotná entita neobsahuje živočišné prvky, mohou být k jejímu zrodu nápomocny. Nemluvíme zde již o problému vivisekce, který veganství bere v potaz, ale například o usmrcení tvorů v důsledku nešetrného pěstování, při mechanické sklizni či používání prostředků a materiálů zemědělci a dopravci, jež jsou z živočišných produktů či byly zrozeny za vivisekčního přispění.

Když se takto zamyslíme nad všemi důsledky našeho konání, zjistíme, že čisté veganství je jen pohádkou.

Dokud speciesismus nezanikne ve větším společenském měřítku, je veganství odsouzeno mimoděk tuto tradici v konvenční životní strategii (spočívá v podílení se na ekonomice kupováním entit) částečně živit.

Veganství již nijak neřeší otázku „lidského neviditelného otroctví“ a jen částečně řeší neudržitelné čerpání přírodního bohatství.

Je tedy nasnadě podotknout, že soběstačné veganství (freeganství) nalézá určitou cestu, jak se vymanit z větší části neetických segmentů světové kulturní tradice.

Zde je nutné vypíchnout fakt, že nejzprofanovanější činnost (Dumpster diving), kterou lze do freeganského životního stylu zařadit, nijak neřeší celkovou společenskou změnu. Jediná správná volba je udržitelná soběstačnost ve všech životních činnostech.

 

 

Josef Maňák